(1717-1757)
Jan Václav Antonín STAMIC (1717-1757)
Rod Stamiců, ze kterého vyšla řada znamenitých hudebníků, pocházel z Mariboru v dnešním Slovinsku. Největšího uznání dosáhl Jan Václav Antonín, syn kupce, varhaníka a radního z Havlíčkova Brodu. Hudební vzdělání získal jednak od svého otce, jednak na jezuitském gymnáziu v Jihlavě a snad i v Praze.
Někdy v době válek o dědictví rakouské odešel Stamic do ciziny a záhy dosáhl význačného postavení v kurfiřtské kapele v Mannheimu, nazývaném tehdy "předměstí Paříže". V Mannheimu se stal koncertním mistrem, dvorním kapelníkem a hlavou tzv. mannheimské školy, která obdivuhodně spojovala umění skladatelské s reprodukčním. Za Stamicova vedení se z mannheimské dvorní kapely stalo uznávané středisko nových uměleckých snah, především v oblasti symfonické tvorby.
J. V. A. Stamic je řazen k průkopníkům a spoluzakladatelům nového hudebního slohu – klasicismu, a je předchůdcem Haydna, Mozarta a Beethovena. Přes dlouhodobý pobyt v cizině neztratil nikdy styk s vlastí a v jeho skladbách zaznívají tóny připomínající vliv české lidové písně i zámecké hudby. Přesná souhra a především detailní propracování bohaté dynamiky nejvíce oslňovaly Stamicovy posluchače a dodnes zůstávají základním požadavkem pro interpretaci skladeb mannheimské školy.