(4. 1. 1710 - 16. 3. 1736)
Italský skladatel, houslista a varhaník Giovanni Battista Pergolesi působil celý život v Neapoli a patřil k nejvýznamnějším tvůrcům rané opery buffa; jeho La Serva Padrona se dodnes řadí k oblíbeným dílům operního repertoáru. Komponoval díla světská (opery, houslová sonáta, houslový koncert) i církevní (2 mše, 2 kantáty, žalmy, moteta). Oratorium Stabat Mater je považováno za Pergolesiho nejlepší sakrální skladbu. Vzniklo na objednávku jako náhrada za Stabat Mater Alessandra Scarlattiho, které se v Neapoli provádělo každoročně na Velký pátek. Originál je psán pro dva zpěvní hlasy (mužský soprán a alt) a smyčcový orchestr. Autor sám se premiéry nedožil, zemřel na tuberkulózu několik dní po dokončení rukopisu. Bylo mu teprve dvacet šest let.
Středověký latinský text Stabat mater, jehož autorem může být františkánský mnich Jacopone da Todi (1228? – 1306, známý též jako Jacopo de Benedetti), se od dob svého vzniku stal inspirací ke vzniku celé řady světově proslulých skladeb stejného jména (Boccherini, Dvořák, Haydn, Lasso, Palestrina, Penderecki, Poulenc, Rossini, Szymanowski, Vaňhal, Vivaldi, Zach …) Přes tragický námět převažují v Pergolesiho oratoriu světlé, optimistické barvy a harmonické postupy typické i pro jeho světská díla.